Strýc Žufan byli s odpuščením vdovec podle svojého uznání zachovalý, šumnéj letory, plný peněz a ešče schopný semtam nejakéj téj ledačiny. Grunt měli jak hrad, póla, koně aj vinohrad a hovězího plné chlévy. Enomže na parádu zrovna moc nedržali. Chodili usmolený jak prtisko, fúsiska neholené, furt naježené jak stekly smeták a holénky naposledy pucované, dyž sa ženili.
...... Žufan sa tak neoblízli ani
po husím stehně, taják včílkaj, dyž uhlédli Kačenku na žebříku. Nebylo sa ani čemu divit, dyž strýc zahořali jak petrolínka
a poskočili jak hříbja — aj dyž ich při tem pichlo v chrbtě...
LÍBÍ Dávám bod | POSÍLÁM Přátelům | Předchozí | Další |
---|
webmaster: Lukáš Podzimek